Jsem tvou vlnkou, teto!

2. dubna 2011 v 19:29 | •Seraph Devonee• |  Povídky
"Co je to? To co se hýbe na moři?"
"Myslíš vlny? Jsou to vlny, někdy jsou tak velké, že by nás vtáhly do moře a někdy tak malé, jakoby se chtěly spřátelit, že?" pošimrala jsem ho na malinké slané dlani, která se pomalu strácela v písku a v malých vlnkách. "Jsou přátelské?" Pousmál se jeho dětskými rtíky a plácl do vlnky. "Jsou." "Já jsem Luk, a vy?" Mluvil k malým vlnkám, které míchali písek sem a tam. Přezuvky na pláž, které jsme měli obuté se jen tak vznášely ve vodě. Začaly se mi mokřit kraťasy a Lukovi dokonce i světle modré tričko. "Oni neumějí mluvit?" Luk je ještě malinký, jsou mu čtyři roky a má velkou fantazii. Už teď ví čím bude, prý bude kapitánem velké lodě. "Třeba umějí. Ale musejí se to naučit." Odpověděla, jsem jako kdybych věřila na to, že vlnky které nám šplouchali na nohy a na oblečení umí komunikovat s lidmi. "Koukej na tu loď!" Vykřikl v zápětí, když jsem si uživala klidu na postranní a zalezlé pláži. "Páni ta je krásná a tak velká, viď!" Luk si stoupnul a vkročil do moře. "Takovou jednou budu řídit! Budu mít taky takovou! Velkou a luxusní!" Luk byl až moc chytrý na tříletého chlapečka. Měl hnědé kraťoučké a jemné vlásky a zoubky mu ještě rostly. "budeš mě s ní vozit, Luku?" Stále stál v moři a pomalinku pokračoval do vody až jí měl u pasu. "Ano svezu!" Luk se vrátil na pevninu, když se loď oddálila.
Lukův otec už nežije s matkou, má novou přítelkyni a Luk už pro něj nic neznamená. Luk o něm mnohem víc jak o lodi sní. Maminka má něc s ruku, stal se jí to při autonehodě, nemůže se Lukovi věnovat. Jsem jeho teta. Má mě rád a já se chci k němu co nejvíce dostat. Hope (matka) je v nemocnici, zítra jí už mají pustit. Bydleli jsme v domečku u pláže. Pláž má Luk nejraději. A chvilky na ní, jsou nejcenější. "Luku koukni na ty vlny!" Luk spozornil a vykřikl. "Páni! Jak se udělají?" Nemohly jste vyprávět tak malému a chytrému klučíkovi, jak vzniknou vlny a podobně. Chce to nějaký příběh, on byl fantasy, miluje to. "No víš, když pluje loď, tak se takhle udělají. A Nńeb také jsus v mří sopky, a ty když vybuchnu, jsu vlny mo silné!" Luk nejdřív pohlédl nechápavě, ale pak se snažil pochopit a přikývnul. "A to když budu mít svou velkou loď ta udělá také vlny?" Usmála jsem se, rozmyslela jsem si odpověď a pověděla. "Ano, samozřejmě." Luk se usmál. Začal dávat mokrý písek a kamínky na jednu hromádku. "Vypadáto jak hrad, teto?" Pečlivě jsem zaostřila na hromádku písku a na špičce jeden kamínek. "Ano. Uděláme, ale lepší, ano?" Luk byl aktivní malý chlapeček. Neváhal a začal dělat nový hrad. Jak čas plynul, začali jsme dělat silnice, tunely a mosty. Vlnky nám je bořili a se tomu jen a jen smáli. Přála jsem si jen to njelepší, ale pro mě. Lukova matka Hope, byla nehravá, Luk byl aktivní a vždy se na mě těšil, sice je jen chvilku v nemocnici, a zase pojede domů, ale i tak si to přeju. Když jsme shlédly západ slunce a dolízali čokoládovou zmrzlinu, kterou jsme si koupili ze stánku u silnic, šli jsme domů. Abych se Lukovi věnovala i na dále, záhlrali jsme si Ligerreto, ta jedinná hra je pro Luka, dostatečně těžká a pro mě lehká. Když šel v 21:00 hodin spát Luk, šla jsem si lehnout s ním, spali jsme v žlutém pokoji, s mou velkou postelí a Luk o něco menší. Mezi sebou jsme měli větší noční stolek a nad ním malé zrcadlo, zarámečkované fotek. Ne že bych Lukovi nepřála maminku, ale on si takovou nezaslouží, její fotka také visela na za rámečkem u zrcadla. "Luku, jakou by si chtěl pohádku?" Luk se zamračil a stále seděl na posteli. "Nechci pohádku, už jsem velký! Děláš ze mě malé dítě!" "Co to do tebe popadlo? Luku!" Luk se zavřel na záchodě. Jedinné štěstí, které bylo, že se nezamknul a tak jsem využila tu příležitost a otevřela dveře. Luk brečel. Sice se jen mračil, ale slzy mu pomaloučku začaly být vidět. "Co se děje, Luku?" Luk mě objal. "Chci být s tebou, tetičko! Maminka mi nikdy pohádku nečetla, říkala, že jsem na to už velký kluk. "Pousmála jsem se, i když to bylo dojemné. "Miláčku, maminka má pravdu, jsi velký chytý kluk, ale i ten potřebuje nát pohádky přeci, ne?" Šli jsme spolu do pokoje, vzala jsem z tmavě dřevěné skříňky burákové máslo, dvě lžičky a teplé ponožky na dlouhou noc. Sice jsme usnuli už v 22:00 hodin, ale pro Luka to bylo hodně hodin, a jelikož jsme si nechali otevřené bílé strouchnivělé okno, pěkně nám to pokoj vyvětralo! Shasla jsem lampička, a držela svého jedinného plyšáčka a přála si, aby Luk byl v mé péči. Moje matka a tedy i Hope o tom říkala Hope, ale je tvrdohlavá, nemůže se smířit s rozvodem, opakuje mi matka, ale její nezodpovědnost, vidí naprosto každý. Stydím se za ní. Za mou sestru.
"Ahoj, nebudím?" Volala mi matka, což mě překvapilo. "Ne mami. Co potřebuješ?" Matka se nadechla a spustila.. "Zítra přijede Hope, musíš ráno rychle sbalit věci a s Lukem jet za mnou. Znáš přeci Hope, chce ho vidět ihned." Mrzelo mě, že podporuje jí. "Ale mami, já chci Luka v mé péči, chci jí to říct!" "To není dobrý nápad! Jak to chceš uděat? Hope je jeho matka!"
"Luku co si dáš ke snídani?" Luk vstal s modrým pyžámkem a černým županem. "asi rohlík s kakaem." Klasická odpověď pro Luka. "Dobře." Byla jsem nervózní, dnes už je poslendí den co se s ním uvidím. Bude můj život úplně jiný, po té době co si odjela na měsíc do lázní a pak byla ani ne týden v nemocnici, musím zpět odevzdat mého andílka, Luka. "Ty jíst nebudeš?" Napjatě zíral hnědýma rozzářenýma a lesklýma očkama. "Nebudu." Byla jsem nervózní a měla jsem co dělat abych neodvezla Luka někam hodně daleko. Nechic aby to znělo jako únos, ale Luk je pro mě jako můj syn. "Nu. Tady máš." Podal mi kousek rohlíku, ale já ho odmítla. Šla jsem sbalit věci, ale hned jsem se vrátila. "Luku tady na tom papírku máš mé telefoní číslo, když někoho poprosíš, můžeš mi od maminky zavolat, ano?" Luk se pousmál, a papírek s číslem si strčil do kapsy županu. "Děkuju, já zavolá teto!" "Z druhé strany máš adresu." Luk se usmál jeho dětským úsměvem. Zbytek času, který jsme měli, patřil balení a balení. Soukali jsme věci, ale spíš hračky, od domina až po koloběžku. Když jsme si všechny věci sbalily, následovala nervozita říct před Hope pravdu, a to že Luk byl celou dobu u mě. Zdálo se že to ví, ale není to pravda.
"Ahoj mami." dorazili jsme k mamce. "Babičko!" luk byl štastný, že vidí babičku. "Ahoj Luku, ahoj. "Mami?" Doufala jsem. "Ne." Stačilo jen slovo ne a bylo mi jasné že Hope si Luka odveze, nemůžu si ho nechat. "Luku? Mám tě moc ráda, zlatíčko." Luk mě objal. Nasedl do auta a s polu mojí mamkou a jeho babičkou jeli pro Hope. Já se zpět vrátila k pláži a šla si sednout s klepajícíma kolenama do vody. Ještě byla vidět malá hromádka, ze včerejšího hradu. Ukápla mi slza. Plácla jsem do vlnky, která mi vytříkla až na obličej a moje šedé kraťasy se mi umokřili i růžoové tričko které jsem měla na sobě bylo mokré. Seděla jsem tam asi dvě hodiny pak jsem se šla převléknout a vzala si do ruky mobil, doufala jsem, že mi Luk napíše. Tedy jeho matka. Ale pochyb byl velmi malý. Vzala si deku a křesílko do ruky a dala na malou skrytou a naší pláž.
"Tady matka." zavolala mi. "Ahoj mami, co je?" "Už jsou doma. Přestěhovali se někam." Což mě zaskočilo, Hope nemá dost peněz. "Hope má přítele. Bydlí u hranic."
Slza mi opět kápla do vlnky a já si sedla do moře. To že se mi opět umokřilo oblečení, mi nevadilo. Doufala jsem, zybtečně. Luka už neuvidím?
"Jsem tvou vlnkou, tetičko."
 


Komentáře

1 Will-AjušQa Will-AjušQa | Web | 2. dubna 2011 v 19:31 | Reagovat

ahojky hlásni pro mě mocinky prosím :-)
jsem tam pod jménem: Will-AjušQa

http://brka13.blog.cz/1103/3-kolo-sonb#komentar88184166

http://witch-will97.blog.cz/1104/oo0-3-kolo-kreativni-souteze-0oo

Prosím hlásni,je to pro mě MOCINKY důležité a pokud hlásneš v obouch soutěžích budu ti strašně moc vděčná a bůh se ti odvděčí :-)
jo a blogaři by si měli pomáhat :-)
Jo a abych nezapomněla,máš strašně moc krásný bloček :-)

2 EliLe.EliS JB♥ EliLe.EliS JB♥ | Web | 2. dubna 2011 v 19:34 | Reagovat

moc hezky píšeš :-)

3 Slečna Zamilovaná Slečna Zamilovaná | Web | 2. dubna 2011 v 19:41 | Reagovat

Už se těším na pokračování. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama