Vzlétnu?

20. září 2011 v 15:19 | *Réza* |  Povídky
Přeji krásné odpoledne:).
V pondělí ve volným čase cca 19:00 hodin:D, jsem se pustila do této povídky, je kraťoučká, je zvláštní. No posuďte samy.


Starodávný budík odbyl půlnoc. Byla všude černá tma, nikde ani světýlko. Pomalu jsme nahmatala svíčku a poslepu jí zapálila. Přiblížila jsem se k velké skříní až ke stropu, otevřela jsem jí za zrezivělou kliku a oblékla jsem si na sebe huhňatý kabát. Se svíčkou jsem se vydala ke dveřím, které byli jako všechny další věci pěkně staré a sotva ještě funkční. Díry v nich byly a klika už pomalu ani neexistovala. Bosa jsem šlápla na mokré a ledové dlaždičky na verandě. Vítr foukal a moje svíčka přestávala hořet. "Ne!" Zašeptala jsem, svíčka mi zhasla, všude jen temné lesy, křoví a stráň. Šla jsem směrem k měsíci, stála jsem na kraji skály, pode mnou černo, vůbec nic nebylo vidět. Jen měsíc s hvězdičkami mi svítil do očí. Byla jsem unavená, plápolající se vlasy mi padaly do očí. Přestávala jsem dýchat, srdce jsem slyšela a cítila naprosto v celém těle, jak buší, stále rychleji. Po dlouhé době jsem se nadechla. Spadla jsme dozádu na zadek, tráva byla mokrá a studená, byla mi zima, ani starý huhňatý kabát mi nepomohl zahřát. Vítr srážel větvičky u stromů, vysoká tráva si lehala, vítr se zvětšoval, vlasy mi vlály na levou stranu, cítila jsem jak mi mrznou olízlé rty. Pokoušela jsem vstát, zapřela jsem se na pořezané dlaně, byla mi taková zima, zapomínala jsem co dělám, myslela jsem na všechno dohromady, nevěděla jsem na co přesně. Opřela jsme se do paží a postavila jsem se na přesný kraj skály, bylo to vysoko, nepamatuji si na za denního světla, co je pod skálou, kde mám čekat dopad, nebo se mi snad splní sen a vzlétnu? Budu anděl a budu mít křídla? Budu létat a budu volná? Copak bych mohla mít takové štěstí? Uslyšela jsme mé srdce. Moje tělo mi říkalo, zamysli se. Poslechla jsem své tělo, zamyslela jsem se ještě jednou, nic jiného než myslet na to jak budu mít křídla a budu volná mě nenapadalo, bylo to tak unáhlené. Otázka na život a na smrt. Myslela jsem.. Nebudu mrtvá! Budu jiná, s křídly, budu přeci anděl, je to druhý život od znova, copak se na to netěším? Copak tu chci zůstat? V tomhle světě? Zavřela jsem oči.
"Sbohem, světe!" pošeptala jsem. Otevřela oči a začla padat, kabát zůstal nahoře, v noční bilé košilce jsem vlála ve vzduchu, smála jsem se. Pod sebou jen černotu, představila jsem si jen bílou tmu, všude jen bílo, jsem v ráji, jsem už….. mrtvá?
(Omlouvám se dočasné změny přezdívek, ale stále nemohu najít tu pravou:)

Napsala: Réza
colors-dream.blog.cz
 


Komentáře

1 MischelxP MischelxP | E-mail | Web | 20. září 2011 v 15:27 | Reagovat

Ahoj :) .. Nechceš se přihlásit do soutěže? :) http://zahlasujte.blog.cz/1109/sons-prihlaska

2 ..::GirL WiTh SmiLe =):.. ..::GirL WiTh SmiLe =):.. | Web | 20. září 2011 v 15:28 | Reagovat

tý jo...je to napísane naozaj super =)

3 Nany Nany | E-mail | Web | 20. září 2011 v 15:28 | Reagovat

Ahoj, dala by jsi mi prosím hlásek?
http://diamond-cats-fan.blog.cz/1109/sonb-2-kolo
Jsem tam jako NANY..
Předem Ti moc děkuju!! :*
PS --> Omlouvám se za reklamu :-)

4 Ellie von Blanchet Ellie von Blanchet | Web | 2. listopadu 2011 v 16:38 | Reagovat

Moc krásně a procítěne napsané. Tyhle krátké příběhy čtu snad ještě radši, než píšu. Z přezdívky si nic nedělej. Ono to příjde :)

5 vestec vestec | Web | 12. ledna 2012 v 18:52 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama